Chotěboř

Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky (Žďár n.S. - Čáslav) na Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod). První dochovaná písemná zpráva z r. 1265 hovoří o zdejší těžbě stříbra (což potvrzuje dochovaný místní název Na stříbrném dolci i nedávná těžba uranové rudy). Chotěboř byla v té době jedním z hornických míst Smila z Lichtenburka. Na město byla Chotěboř povýšena v r. 1278. Královským městem se stala r. 1331 zásluhou Jana Lucemburského. Karel IV. dovolil město ohradit. To se poté stalo věnným městem českých královen.

Za husitských bouří v r. 1421 dobyl město táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice a stal se městským hejtmanem do doby, než proti němu vytáhlo panské vojsko. Tehdy došlo k tragedii: ačkoli se husité vzdali, nebyl jim dovolen odchod z města a na 300 zajatců bylo upáleno ve třech chotěbořských stodolách. Petr Hromádka byl popraven v Chrudimi. Za to se husité pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

Roku 1499 přešla Chotěboř do majetku mocného rodu Trčků z Lípy. Po Bílé hoře upadli Trčkové v nemilost a jejich majetek byl konfiskován. Císař Ferdinand II. věnoval Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka, jehož povýšil do šlechtického stavu. Poté střídalo město majitele. V místním zámku, který dal postavit na místě staré tvrze v létech 1701 - 1702 hrabě Kinský v barokním stylu, se vystřídala řada šlechtických rodů. Poslední z nich, Dobrzenští z Dobrzenic získali zámek v r. 1847 a v nedávné době jim byl vrácen.

Vedle zámku Dobrzenských s anglickým parkem patří k významným stavebním památkám města také kostel sv. Jakuba, mariánský sloup z r. 1700 v ulici Trčků z Lípy (druhý z r. 1890 je na náměstí), kaple Povýšení sv. Kříže a kaple sv. Anny.

Chotěboř je rodištěm několika významných osobností: spisovatele Ignáta Herrmanna (jenž má zde pomník), žurnalisty Karla Ningera (rodný dům označen pamětní deskou), slezského buditele Františka Slámy, malíře Zdeňka Rykra.

Stojí za zmínku, že v Panském domě na náměstí (dnes restaurace, kavárna a billiard centrum) pobýval jistý čas Jaroslav Hašek, jenž zde napsal povídku Zrádce národa v Chotěboři.

Údolí Doubravy

Údolí Doubravy je přírodní rezervace, která leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory, severovýchodně od Chotěboře nedaleko obce Bílek.

Řeka Doubrava pramenící v oblasti Ranského Babylonu patří k čistým řekám, což dosvědčuje výskyt vzácných druhů rostlin i živočichů, např. racků. Po celém svém toku vytvořila kamenné řečiště, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem.

Nad údolím se nachází vyhlídka Sokolohrady, poblíž najdeme zbytky původního hradu Sokolov ze 13. století. Na protějším svahu přes řeku skalní věž "Čertův stolek" s vyhlídkou.

Údolím prochází Naučná stezka Údolím Doubravy, která je dlouhá 4,5 km. Začíná u Horního mlýna u Chotěboře a končí v obci Bílek. Vede v úzkém lesnatém údolí kaňonovitého rázu vytvořeném řekou Doubravou. Na 11 zastavení seznamuje s romantickými místy, nalezišti chráněných rostlin a živočichů. Nejzajímavější a také nejdivočejší části údolí je bezesporu skalnatý kaňon - Koryto a mohutné peřeje - Velký vodopád. Zdejší skalní útvary jsou také oblíbeným cílem horolezců.